Negativní očekávání zpomalí ekonomiku

Nejistota na trzích a rostoucí ceny jsou blikající kontrolkou, která vyvolává v lidech pocit ohrožení a touhu po vyšších úsporách za cenu omezení aktuální spotřeby. Důsledek chování je patrný v několika rovinách.

Omezení spotřeby a navýšení úspor vede (makroekonomicky) ke snížení výkonu celé ekonomiky. Klesající nákupy omezí tok peněz k firmám, ty nemohou zvedat mzdy zaměstnancům a zaměstnanci nemohou více utrácet. Nízké zisky nutí firmy ke zdražování, začíná působit inflace. Zvyšování cen krátí reálnou hodnotu peněz a lidé při vysoké inflaci o peníze přichází. V neposlední řadě je třeba vyrovnat se i s psychologickými aspekty jednání či s tím, jaké důvody mají lidé pro spoření v dobách nejistoty.

Inflace mění reálnou hodnotu peněz

Reálná hodnota peněz promítá, kolik zboží si můžeme koupit například za stokorunovou bankovku. Při meziroční inflaci ve výši 5 % bychom dnes utratili 100 Kč a za rok bychom získali zboží jen v ekvivalentu dnešních 95 Kč. Pokud model promítneme do hodnoty úspor, pak při 5% inflaci každý rok ztratí peníze na účtech téměř třetinu reálné hodnoty. Peníze odložené na bankovních účtech ztrácí vlivem inflace část kupní síly, což si uvědomuje jen malé procento obyvatel.

Úspory domácností se odhadují na přibližně 3 biliony korun, přičemž téměř polovina je odložena na běžných účtech s nulovým zhodnocením.

Spořit neznamená odložit peníze stranou

Inflace snižuje kupní sílu peněz, dostává do potíží domácnosti i podniky. Ty nemohou v důsledku rostoucích cen dosahovat vyšších výnosů a nemají možnost zvyšovat mzdy zaměstnancům. Nesoulad způsobuje, že mzdy rostou pomaleji než ceny.

O ochranu úspor je třeba starat se nejen v dobách vysoké inflace. Peníze není možné jen odkládat s omezením spotřeby. Je nutné postarat se o to, aby hodnota peněz rostla rychleji než inflace, jinak na každé uspořené koruně osoba prodělá.

Češi jsou spořivým národem

S úsporami na tom nejsme v tuzemsku špatně. Češi odkládají až 20 % disponibilních příjmů, ovšem jen malá část se jim reálně zhodnocuje. Inflace se totiž stále pohybuje na úrovni, kdy běžný výnos nestačí, proto je třeba volit produkty s vyšší mírou zhodnocení. V době vysoké inflace jsou naopak ve výhodě ti, kteří čerpají půjčku.

Před spořením je podstatné stanovit si cíle a priority. Jaký je časový horizont pro úspory? Jak úspory použiji? Kam úspory vložím a jak budu přistupovat k řízení úspor?

Proč spoříme, když přicházíme o peníze

Lidé pojem inflace i důsledky jejího působení zpravidla znají, přesto jsou ve spoření konzervativní. Psychologie úspor hraje důležitou roli.

Působí strach ze ztráty při dravějších investicích, touha po bezpečí (chci mít peníze na bezpečném místě) nebo potřeba likvidity (musím mít pocit, že mám peníze dostupné 24/7). Lidé drží hotovost z obavy dalšího zdražování, odkládají nákladné nákupy, omezují spotřebu. Často trpí finančními úzkostmi z důvodu rizika ztráty zaměstnání, rychlého růstu životních nákladů nebo majetkových škod. Obavy se při vysoké inflaci nadále prohlubují.

Důležité je zmínit i to, že lidé mají tendenci neměnit stávající modely z pohodlnosti, protože by změna vyžadovala určité úsilí a nutnost aktivního rozhodování.

Jak přistoupit k ochraně úspor

Nejprve je třeba rozlišit, která část úspor slouží jako pohotovostní rezerva a která část úspor má jiný účel. Pohotovostní rezervu je vhodné uložit na některém ze spořících účtů z důvodu okamžité možnosti výběru. U ostatní části úspor stanovit časový horizont. Uložením peněz do aktiv jako akcie, investiční fondy, komodity nebo nemovitosti hodnotu peněz ochráníte.

Nezávislý finanční poradce umí vybrat vhodnou strategii úspor s ohledem na dlouhodobé cíle nebo můžete využít některé finanční aplikace určené pro správu úspor.

Potřeba hradit fixní náklady

Prostředí, ve kterém žijeme se vyznačuje vysokou proměnlivostí a nestabilitou. Zejména OSVČ čelí řadě výzev, které mají přímý dopad na jejich likviditu a schopnost udržet podnikání v chodu. Nespočet živnostníků se několikrát do roka ocitne v situaci, kdy potřebují okamžitý přístup k finančním prostředkům, aby dokázali pokrýt provozní náklady. Kvůli častým výpadkům příjmů nemají možnost vyšších investic a přestávají být konkurenceschopní. V takové chvíli je důležitá záchranná síť, která nabídne rychlý zdroj peněz bez složitého schvalovacího procesu a náročné administrativy.

OSVČ s nepravidelnými příjmy

Je zřejmé, že jsou drobní podnikatelé pro ekonomiku země velmi důležití. Jejich financování se ovšem liší od tradičního podnikatelského sektoru. Nemají účetní výkazy, stabilní cash-flow ani vysoké rezervy na investice. V případě OSVČ jsou hlavním zdrojem příjmů faktury za služby a produkty, které mohou být nepravidelné a v různé výši. Banky často na OSVČ pohlížejí jako na rizikové klienty, především z důvodu zmíněné nepravidelnosti v příjmech. Proto jsou pro OSVČ tradiční úvěry od bank hůře dostupné. Alternativou je půjčka bez doložení příjmů od nebankovních společností.

Význam rychlého získání úvěru

Pro většinu OSVČ je čas velmi vzácnou komoditou. Každá hodina může být buď výdělkem nebo promarněným časem. Proto je důležité investovat čas přímo do podnikání. Flexibilní a rychle vyřízené financování je přesně tím, co OSVČ potřebuje. Moderní finanční produkty na tuto potřebu reagují, většinu půjček lze vyřídit online, schvalování je automatizované, proces digitalizovaný. Nebankovní společnosti umí poskytnout půjčku velmi rychle, dokumentace je minimální, identifikace probíhá přes bankovní identitu.

Limity půjček pro OSVČ

Jedním z limitujících faktorů při žádosti o úvěr bývá požadavek na zajištění. Typicky se jedná o nemovitost nebo ručitele. Pro začínající podnikatele může být tento požadavek nereálný. V úvahu připadá pouze ručení nemovitostí, kterou nemá osoba ve vlastnictví. Při ručení nemovitostí ve vlastnictví třetí osoby je nutný souhlas osoby s ručením a je to právě ručitel, který ponese největší riziko.

Flexibilita, rychlost a dostupnost

Trendy v oblasti financování jsou jednoznačné. Budoucnost patří rychlým, flexibilním a uživatelsky přívětivým řešením. Nebankovní půjčky takové jsou a respektují specifika podnikaní jako OSVČ. Tradiční modely založené na zdlouhavém hodnocení bonity a několika osobních návštěv poboček jsou na ústupu. Oblíbené jsou půjčky, které je možné vyřídit online a rychle, digitální platformy a úvěry s možností flexibilního splácení.

Pokud by se měly finanční služby více přizpůsobit živnostníkům, pak by měly mít jednoduchý proces, možnost přizpůsobit splácení výkyvům v cash-flow a nabídnout okamžitý přístup ke zdroji financování podobně jako revolvingové úvěry nebo kontokorentní přečerpání na bankovním účtu. Tím budou drobní podnikatelé chráněni proti krátkodobým výpadkům příjmů.

Které společnosti vyplácí dividendy?

V drtivé většině případů spolehlivě vyplácí dividendy firmy, které mají mnohaletou tradici, běžně až trvající několik dekád. Vždy je ale potřeba si uvědomovat, že dividendy jsou diskreční a nikdy nejsou zaručeny. O této problematice má zájem dozvědět se více čím dál větší množství investorů. Díky nim může investor získat jak pravidelnou výplatu, tak najít způsob, jak vidět „finanční zdraví“ a strategii konkrétní společnosti, do které chtějí investovat nebo už investují.

Jak vypočítat dividendy na jednu akcii?

V případě, že budeme chtít spočítat, kolik firma vyplácí svým jednotlivým akcionářům, lze toto vypočítat dividendami na akcii neboli DPS – Dividends per share. Toto ukáže výši dividend na akcii, a je důležitým ukazatelem pro investory sledující zejména příjmy. Počítají se dle vzorce „Dividendy na akci = celková výše vyplacených dividend / počet akcií v oběhu. To investorům ukáže, kolik příjmu z dividend obdrží na jednu akcii. Chcete-li sledovat své příjmy z investic, bude se vám jistě hodit.

Výpočet dividendového výnosu

Jestliže upřednostňujete příjem z dividend, porovnat potenciál generování příjmu u různých akcií pomáhá výpočet dividendových výnosů. Vzoreček je „Dividendový výnos = (roční dividendy na akcii / aktuální cena akcie) x 100. Takže když např. firma vyplácí roční dividendu 3 USD na akcii a akcie se teď obchodují na 60 USD, dividendový výnos vypočítáme jako (3 / 60) x 100 = 5 %. Za každou investici 100 USD do akcií investoři získali 5 USD za rok na dividendách.

Jestli vás zajímá více informací, např. jak vypočítat dividendový výplatní poměr, začtěte se do článků na home.saxo/cs-cz/. Dozvíte se mnoho přínosného, ať už jste aktivní investoři, nebo se k investování chystáte.

Usnesení, pro které hlasovalo 31 členů výboru, šest bylo proti a 18 se zdrželo hlasování, prosazuje, že členské země EU musí zajistit, aby pracovníci mohli účinně využívat práva na odpojení se od elektronických zařízení i prostřednictvím kolektivních smluv. Poslanci poukazují na to, že toto právo je nezbytné pro ochranu zdraví pracovníků.

Usnesení také připomíná, že práce z domova sehrála během koronakrize klíčovou roli při ochraně pracovních míst a podniků.

Právo na odpojení
„Nemůžeme ponechat miliony evropských pracovníků, kteří jsou vyčerpaní tlakem být neustále k dispozici a příliš dlouhou pracovní dobou, svému osudu. Nyní je ta správná chvíle postavit se za ně a dát jim, co si zaslouží: právo na odpojení se [od práce]. Má to zásadní výzvám pro naše duševní a fyzické zdraví. Nastal čas aktualizovat práva zaměstnanců tak, aby odpovídaly nové realitě digitálního světa,“ prohlásil zpravodaj usnesení Alex Agius Saliba.

Europoslanci za tímto účelem ještě v prosinci vyzvali Evropskou komisi, aby navrhla směrnici EU o „právě na odpojení“, protože toto právo zatím není výslovně zakotveno v legislativě EU. Zdůraznili také, že možnost „vypnout se od práce“ by měla být základním právem, které umožňuje zaměstnancům odlehčit se od pracovních úkolů a elektronické komunikace mimo stanovenou pracovní dobu, a to bez jakýchkoli následků.

Evropský parlament požaduje zakotvit do legislativy takzvané právo na vypnutí. Snahou je, aby měli lidé v této stále více digitální době prostor pro své soukromí a mohli se nerušeně věnovat rodině a svým koníčkům. V praxi by to znamenalo, že vám šéf po pracovní době nesmí volat ani psát emaily či posílat zprávy.

Problém umocnila korona-krize resp. práce z domova
Kultura „nepřestalé práce“ a rostoucí očekávání ze strany zaměstnavatelů, že pracovníci by měli být kdykoli dosažitelní, mohou podle výboru EMPL negativně ovlivnit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a také jejich fyzické a duševní zdraví a pohodu.

Vnitrostátní orgány by také měly zajistit adekvátní ochranu osob, které toto právo skutečně využijí, před diskriminací, kritikou, propuštěním z práce či jinými podobnými postihy ze strany za

Inspektoři nevědí, kdo pracuje na home office
Krajňák: Kontrolovat budeme zaměstnavatele
Z domu může pracovat jen necelá třetina lidí
Kontrola firem ze strany resortu práce a inspektorátů, zda umožnily home office všem zaměstnancům, kterým to charakter jejich práce dovoluje, bude jen obtížně vykonatelná. Pro TASR to uvedli výkonný ředitel Podnikatelské aliance Slovenska (PAS) Peter Serina a tajemník Republikové unie zaměstnavatelů (RUZ) Martin Hošták. Informuje o tom Tisková agentura Slovenské republiky.

Inspektoři nevědí, kdo pracuje na home office
Takové kontroly považuje Serina za blud. Inspektoři práce totiž nemají podle něj ani ponětí, který pracovník může a který nemůže vykonávat svou práci z domova. \“Jde opět o projev nedostatku vzdělání a autoritářství těch členů vlády, kteří za tento nesmysl hlasovali,\“ kritizuje Serina s tím, že to vyvolá jen mnoho konfliktů a sporů a také soudních žalob. „Nepředpokládám, že se podnikatelé nechají státům šikanovat,“ uzavřel Serina.

Hošták zase upozorňuje, že opatření představuje poměrně velký zásah do vztahů zaměstnance a zaměstnavatele. Tento krok přitom nebyl navzdory předchozím dohodám předem vůbec konzultován se zástupci zaměstnavatelů. \“A návrh jako takový představuje velký zásah do vztahů zaměstnanec a zaměstnavatel iz důvodu, že v pracovní smlouvě je přece uvedeno a tedy dohodnuto místo výkonu práce, a to platí,\“ zdůraznil Hošták s tím, že pokud to chce někdo změnit, mělo by to být jen se souhlasem smluvních stran as příslušnou kompenzací nákladů.

Také potvrzuje, že si není jistý, podle čeho bude příslušný inspektor posuzovat, že právě daná konkrétní práce v komplexu pracovních procesů zaměstnavatele je vhodná nebo nevhodná pro práci z domova. „Existuje zde zásadní informační asymetrie mezi státem a zaměstnavatelem, při které je mnohdy i otázka know-how, jak a proč zapojit kterého zaměstnance do výkonu pracovní činnosti na pracovišti. Nemluvě o otázkách spojených s výkonem kontroly práce z domova, kompenzace vyšších nákladů z toho vyplývajících a podobně,“ uzavřel Hošták.

Krajňák: Kontrolovat budeme zaměstnavatele
„Vláda nařídila home office pro všechny lidi, kterým to jejich charakter práce umožňuje. Dosud jsme žádali zaměstnavatele, aby vydali svým usměrněním rozhodnutí, kteří zaměstnanci mohou být na home office a kteří ne,“ vysvětlil změnu ministr Krajniak. Podle jeho slov se na resort práce obracelo mnoho lidí s tím, že i když jim jejich práce umožňuje pracovat na dálku, tak jim to zaměstnavatel nepovoluje.

Kontroly nebudou realizovány formou razií, resort chce prověřovat podněty od občanů. Ti se na resort práce i dosud obraceli s tím, zda mohou s tou kterou náplní práce pracovat z domova. \“Zjistili jsme, že bylo mnoho takových případů, kde zjevně zaměstnanec nějakou účetní práci mohl dělat z domácnosti, takže, jednoduše, všechny tyto podněty budeme prověřovat,\“ dodal Krajniak s tím, že občany vyzývá, že pokud mají pocit, že mohou pracovat z domu a zaměstnavatel jim to neumožní, ať se obrátí na resort práce.

Krajniak zdůraznil, že maximum lidí bude moci chodit do práce a nejvíce dětí bude moci chodit do škol pouze tehdy, bude-li situace v jiných oblastech epidemiologicky co nejlépe zvládnuta.

Na otázku, jaké budou za porušení tohoto nařízení postihy, přesněji neodpověděl, tvrdí, že jsou k tomu přesné postupy.

Z domu může pracovat jen necelá třetina lidí
Pouze 29 % pracovních míst na Slovensku lze provádět na dálku. Vyplývá to z analýzy společnosti Wood & Company. V OECD má Slovensko jeden z nejnižších potenciálů pro práci z domova. Vláda ve snaze omezit mobilitu lidí nařizuje firmám, aby umožnily zaměstnancům pracovat z domova. Home office však není pro každého a většina pracovních míst vyžaduje účast zaměstnance na pracovišti, upozorňuje analytička společnosti Eva Sadovská.

Pro srovnání, v Lucembursku je práce z domova reálnou pro 48 % pracujících, ve Velké Británii pro 43 % ze všech pracovních míst a poměrně vysoký podíl (nad 40 %) evidují také v zemích jako Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Island a Dánsko. Naopak nižší potenciál pro práci na dálku v porovnání se Slovenskem má pouze Turecko s podílem zhruba 20 %.

Z krátkodobého hlediska se sice home office firmám osvědčil, Sadovská však upozorňuje, že z dlouhodobého hlediska nemusí být tak ideální. Práci v době lockdownu totiž mohou komplikovat také například technické problémy nebo rodinné důvody. V neposlední řadě to často nepřispívá ani psychické pohodě zaměstnanců.

COVID-19 je tady s námi již 1 rok. Nový lockdown po zhoršení epidemiologické situace opět přinesl řadu zvýhodnění, která mají pomoci zmírnit jeho dopady na každodenní život. Čtěte, které to jsou.

1. Na úřadu práce se postačí evidovat i poštou
   V době trvání mimořádné situace, nouzového stavu či výjimečného stavu vyhlášeného kvůli koronaviru není třeba podat žádost o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání osobně. Postačí ji odeslat i poštou. Úřady práce kromě toho již déle umožňují podání žádosti i e-mailem – postačí si tedy stáhnout příslušný formulář, vyplnit jej a poslat na e-mailovou adresu zaměstnance, kterého určíte podle popisu agendy v sekci kontaktů na webové stránce příslušného úřadu. Pokud se vám uvedeného zaměstnance nepodařilo najít nebo si nejste jisti, o koho by mělo jít, můžete žádost poslat také na e-mail vedoucího oddělení služeb pro občana. Úřadu nezapomeňte zaslat i doklad o skončení pracovního poměru a doklad o nejvyšším dosaženém stupni vzdělání.
2. Uchazeči o zaměstnání si mohou přivydělat při zvládání pandemie
   Novela zákona o službách v zaměstnanosti nabízí uchazečům o zaměstnání novou možnost finančního přilepšení. Za pobírání odměny při výkonu hygienických a protiepidemických opatření k zajištění zdravotní péče pro obyvatelstvo nebude hrozit vyřazení z evidence uchazečů. Výjimka však opět platí jen za mimořádné situace, nouzového stavu nebo výjimečného stavu.
3. Pokud potřebujete podat žalobu kvůli riziku promlčení či prokluze, máte více času
   Pro soukromoprávní promlčecí a také tvz. překluzivní lhůty platí, že:

a) v době od 19. 1. 2021 do 28. 2. 2021 neběží,
b) pokud uplynuly po 31. 12. 2020 do 19. 1. 2021, neskončí dříve, než 18. 2. 2021.
Pokud by vám tedy promlčecí doba uplynula dne 23. 1. 2021, budete moci podat žalobu až do 5. 3. 2021 (protože v období od 19. 1. 2021 do 28. 2. 2021 by ještě za normálních okolností uplynulo 5 dní z promlčecí doby, která začala znovu běžet až dne 1. 3. 2021).

4. Pokud se soudíte a soud nerozhodne jinak, prodlužují se i lhůty pro provedení procesního úkonu
   Podobně jako u lhůt uvedených v bodě 3 platí i pro lhůty stanovené zákonem či určené soudem k provedení procesního úkonu:

a) v době od 19. 1. 2021 do 28. 2. 2021 neběží,
b) pokud uplynuly po 31. 12. 2020 do 19. 1. 2021, neskončí dříve, než 18. 2. 2021.
V trestním řízení se výše uvedená pravidla o běhu lhůt uplatňují pouze na běh lhůty pro podání opravného prostředku (např. odvolání či odporu proti trestnímu rozkazu) ze strany obviněného, ​​jeho obhájce, poškozeného či zúčastněnou osobu (tj. osobu, které byla v trestním řízení zabrána věc nebo část majetku).

Výše uvedené však platí pouze tehdy, pokud soud vzhledem ke konkrétním okolnostem nerozhodne o určení jiné přiměřené lhůty. Soud může k určení přistoupit, pokud by dodržení prodloužené lhůty vedlo k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti, svobody nebo značné škody účastníka řízení.

5. Prodej majetku dlužníka v dražbě provedené od 19. 1. 2021 do 28. 2. 2021 je zakázán
   Vzhledem k tomu, že epidemiologická situace výrazně omezuje shromažďování lidí, byl přijat zákaz provedení dražeb, pověřování prodejem majetku dražebníka a organizování nabídkového řízení či jiného zpeněžování majetku dlužníků. Zákaz platí během období od 19. 1. 2021 do 28. 2. 2021; jeho důvodem je snaha o zamezení nevýhodného zpeněžování majetku dlužníků na dražbách, ve kterých nemůže dostatečný počet zájemců soutěžit o příklep za nejvyšší nabídnutou cenu. Je-li zákaz porušen, zpeněžení majetku dlužníka je neplatné. Do konce února zároveň soudní exekutoři musí upustit od provedení exekucí prodejem nemovitosti.
6. Orgány společností s ručením omezeným či jiných právnických osob mohou rozhodovat i „na dálku“
   Kolektivní orgány právnických osob založených podle předpisů občanského práva nebo obchodního práva (typicky obchodních společností) mohou v době mimořádné situace nebo nouzového stavu rozhodovat formou korespondenčního hlasování; také mohou umožnit hlasování prostřednictvím elektronických prostředků, a to i tehdy, když jim tato možnost nevyplývá z jejich interních předpisů.

Při rozhodování společníků společnosti s ručením omezeným by mělo být primárně využíváno rozhodování podle ustanovení § 130 Obchodního zákoníku.

Věřitel by měl počítat především s tím, že po dobu trvání dočasné ochrany jeho dlužníka:

vůči dlužníkovi nelze rozhodnout o zahájení konkurzního řízení,
pro drtivou většinu pohledávek, které vznikly před poskytnutím ochrany, nebude možné postihnout v exekuci nebo při výkonu rozhodnutí dlužníků podnik či věc, práva nebo jiné majetkové hodnoty k němu patřící,
pro pohledávku, která vznikla před poskytnutím ochrany, nebude možné proti dlužníkovi zahájit výkon zabezpečovacího (např. zástavního) práva vztahujícího se na jeho podnik či věc, práva nebo jiné majetkové hodnoty k němu patřící.
Zjednodušeně řečeno tedy platí, že pokud budete mít proti dlužníkovi pod dočasnou ochranou v ruce exekuční titul (např. soudní rozhodnutí), podle kterého vám bude povinen vaši pohledávku uhradit, nebudete ji moci až do skončení dočasné ochrany vymáhat z majetku patřícího k jeho podniku. .

Tip: Jak si najmout advokáta a kolik to bude stát?

Kde můžete stav vašeho dlužníka zkontrolovat?
Informaci o tom, zda je váš dlužník v dočasné ochraně, naleznete v Obchodním věstníku, který je dostupný na webových stránkách provozovaných Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Kromě toho se k vám tato informace může dostat i jinými cestami – před získáním dočasné ochrany vás samotný dlužník může oslovit s žádostí o poskytnutí vašeho souhlasu s jejím udělením. S dočasnou ochranou totiž musí souhlasit nadpoloviční většina jeho věřitelů počítaná podle výše jeho pohledávek; s jejím prodloužením dokonce až většina dvoutřetinová. Dodejme, že ochrana standardně trvá 3 měsíce a lze ji prodloužit až na půl roku.

Zrušení ochrany z důvodů na straně podnikatele
Pokud potřebujete, aby z jakéhokoli důvodu skončil stav dočasné ochrany vašeho dlužníka, můžete v první řadě využít institut tzv. kvalifikovaného podnětu. Kvalifikovaný podnět ke zrušení dočasné ochrany podnikatele smí podat úplně každý – dokonce i ten, kdo není jeho věřitelem. Zrušení ochrany prostřednictvím jeho podání lze dosáhnout v případě, že:

nebyly na poskytnutí dočasné ochrany splněny předpoklady (např. pokud se zjistí, že již v době podání žádosti o poskytnutí ochrany byl podnikatel prodloužen a měl podat návrh na prohlášení konkursu nebo za poslední rok před jejím poskytnutím učinil opatření, která ohrozila finanční stabilitu jeho podniku, blíže: Dočasná ochrana podnikatelů: pro koho je určena a jaké má výhody?),
předpoklady pro poskytnutí dočasné ochrany zanikly (např. nemá-li podnikatel již déle než 3 měsíce řádně ustanovený statutární orgán),
podnikatel pod dočasnou ochranou porušil povinnosti vyplývající z dočasné ochrany (např. pokud neupřednostnil společný zájem věřitelů před vlastními zájmy nebo pokud nakládal s majetkem svého podniku tak, že tím způsobil podstatnou změnu v jeho skladbě či jeho nezanedbatelné zmenšení).
Podnět je třeba podat k soudu, který podnikateli poskytl dočasnou ochranu. K podání lze využít vzorový formulář, který opět naleznete na webových stránkách ministerstva spravedlnosti. Kromě vyplnění identifikačních údajů vyžadovaných formulářem je důležité zejména dostatečně přesvědčivě popsat skutečnosti, které odůvodňují zrušení prozatímní ochrany.

Na základě podnětu vydá soud usnesení o zahájení řízení o zrušení prozatímní ochrany, které doručí vám a podnikateli pod ochranou. Podnikatele vyzve, aby se nejpozději do pěti pracovních dnů písemně vyjádřil k důvodům pro zrušení ochrany uvedeným v podnětu; zároveň musí osvědčit, že tyto nejsou dány. Následně soud do patnácti dnů od doručení kvalifikovaného podnětu rozhodne o tom, zda ochranu zruší.

Dodejme, že jako oznamovatel podnětu máte právo nahlížet do soudního spisu, předkládat listiny, ze kterých vyplývají vámi tvrzené skutečnosti a navrhovat důkazy. Pokud podnikatel pod dočasnou ochranou předloží vyjádření či důkazy, musí vás o tom soud uvědomit.

Kde najdu informace o dlužníkovi, konkurzu a restrukturalizačním řízení
Do kdy je nutné podat přihlášku o úhradu dluhu
Co dělat, když je přihláška nesprávně vyplněna
Jak vyčíslit částku a úroky z prodlení
Dlužníky pravidelně kontrolujte v Obchodním věstníku
Začátek konkurzního či restrukturalizačního řízení ve věci vašeho dlužníka vylučuje, abyste pohledávku vůči němu vymáhali samostatně. Nároky, které byste za normálních okolností uplatnili soudně a následně exekvovali, je třeba přihlásit do konkurzu či restrukturalizace. I když úpadek dlužníka zpravidla znamená, že vaše pohledávka nebude uspokojena v plné výši, má její nepřihlášení vliv na její daňový odpis.

Z uvedených důvodů je třeba periodicky sledovat Obchodní věstník; ideální alespoň jednou měsíčně. Probíhající konkurz či restrukturalizaci zjistíte po zadání identifikačních údajů dlužníka do vyhledávače ve věstníku dostupného na stránkách ministerstva spravedlnosti. Je-li dlužníkem právnická osoba, je vhodnější hledat podle identifikačního čísla; zadlužené obchodní společnosti totiž nezřídka ztěžují věřitelům zjišťování jejich stavu změnou názvu.

Na podání přihlášky běží stanovená lhůta
Přihlášku lze podat dvěma způsoby. Prvním je podání v listinné podobě. Přihláškový formulář získáte opět na webových stránkách ministerstva. Vyplněnou přihlášku je třeba zaslat v jednom stejnopisu správci a v jednom k ​​soudu. Druhou alternativou je podání přihlášky v elektronické podobě prostřednictvím portálu slovensko.sk. Využití této možnosti ale vyžaduje aktivovaný občanský průkaz s čipem a elektronický podpis.

V konkurzním řízení platí, že přihlášku je třeba podat do 45 dnů od vyhlášení konkurzu. Pokud přihlášku podáte později, bude se na ni sice přihlížet, ale ztratíte možnost (alespoň částečně) ovlivnit průběh konkurzu.

Pokud jde o restrukturalizaci, musí být přihláška doručena správci nejpozději do 30 dnů od jejího povolení. K přihlášce doručené po lhůtě se na rozdíl od konkurzu nepřihlíží. Pokud tedy lhůtu nestihnete, znamená to v zásadě konec vašich šancí k uspokojení pohledávky.

Tip: Skoncujte s neplatiči: jak zjistit, zda je obchodní partner bonitní?

K nesprávně vyplněné přihlášce se nepřihlíží
Zákon stanoví několik povinných náležitostí přihlášky. Pokud je v ní neuvedete, nebude se na ni přihlížet. Pokud však vyplníte všechna vyznačená pole přihláškového formuláře, neměla by vám žádná z nich chybět. Vyplnění identifikačních údajů věřitele či dlužníka nebo výběr vlastností pohledávky z nabízených možností nebývají v praxi problematické. Složitějším ale může být:

1. Správné vyplnění právního důvodu vzniku pohledávky
   Právním důvodem vzniku pohledávky není faktura (jak by se možná na první pohled mohlo zdát). Ve skutečnosti jde o vymezení právní povahy nároku uplatňovaného přihláškou.

Příklad vyplnění pole „právní důvod vzniku pohledávky“: „Přihlášená pohledávka odpovídá nezaplacené kupní ceně zboží, které bylo dodáno v souladu s kupní smlouvou uzavřenou na základě objednávky dlužníka realizované e-mailem ze dne DD/MM/RRRR potvrzené e-mailem věřitele ze dne DD/MM/RRRR. Dlužník potvrdil dodání zboží podpisem dodacího listu ze dne DD/MM/RRRR. Kupní cena byla dlužníkovi vyúčtována fakturou č.j. XXX; dlužník však vyúčtovanou kupní cenu dosud neuhradil, a to ani částečně.“

2. Připojení listin prokazujících skutečnosti uvedené v přihlášce
   I zde platí, že přiložit fakturu nestačí. V modelovém příkladu ohledně vyplnění právního důvodu pohledávky by bylo například. k přihlášce vhodné přiložit:

e-mail, kterým si dlužník objednal zboží,
e-mail potvrzující objednávku dlužníka věřitelem,
dodací list podepsaný dlužníkem,
fakturu, kterou byla vyúčtována kupní cena.

3. Vyčíslení částky přihlašované pohledávky
   Přihlašovanou částku pohledávky musíte v přihlášce rozdělit na:

Jistinu – vyplníte zpravidla dlužnou částku podle faktury (pokud jde o dluh z podnikání) nebo smlouvy (pokud jde například o dluh ze smlouvy o půjčce mezi běžnými občany) – v její celkové výši samozřejmě zohledníte případná částečná plnění dlužníka;
Úroky – vyplňujete, pokud jste se dlužníkem na úrocích dohodli, typicky ve smlouvě o půjčce;
Úroky z prodlení – právo na úroky z prodlení vzniká při prodlení dlužníka se zaplacením pohledávky přímo ze zákona; uplatnit je tedy můžete, i když jste se na nich s dlužníkem nedohodli. V případě dohody o jejich výši platí sjednaná sazba. Pokud dohoda o výši neexistuje, můžete si pro pohledávky z podnikatelských vztahů vybrat

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Co když zaměstnavatel realizuje srážky ze mzdy neoprávněně
Zaměstnavatel může srážet bez dohody i nad rámec povinných odvodů
Je všeobecně známo, že značná část vámi vydělaných peněz nikdy reálně nedorazí na váš účet. Každý měsíc totiž směřuje k úhradě tzv. povinných odvodů či s nimi souvisejících plateb. Tyto jsou ze mzdy strhávány jako tzn. přednostní srážky i bez Vašeho souhlasu. Jedná se o:

pojistné na sociální pojištění,
zálohy pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
nedoplatek z ročního zúčtování záloh na veřejné zdravotní pojištění,
příspěvek na doplňkové důchodové spoření (tzv. III. pilíř),
srážky související s daňovými odvody.
Rozsah přednostních srážek z vaší mzdy můžete zjistit nahlédnutím do výplatní pásky.

Po provedení přednostních srážek vám může zaměstnavatel i bez nutnosti vašeho odsouhlasení srazit ještě:

zálohu na mzdu, musíte-li ji vrátit, neboť nebyly splněny podmínky pro její přiznání,
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem,
peněžité tresty a pokuty a také náhrady, které vám byly uloženy vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a důchodů starobního důchodového spoření nebo jejich zálohy, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi, peněžitých příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení, pokud jste povinni je vrátit na základě ,
nevyúčtované zálohy cestovních náhrad,
náhradu příjmu při vaší dočasné pracovní neschopnosti (nebo její část), na kterou jste ztratili nárok nebo na které vám ani nárok nevznikl,
náhradu mzdy za dovolenou, na kterou jste ztratili nárok, případně vám nárok na ni ani nevznikl,
částku odstupného nebo jeho část, které jste povinni vrátit, jestliže po skončení pracovního poměru opět nastoupíte k témuž zaměstnavateli (nebo jeho právnímu nástupci) před uplynutím doby určené podle poskytnutého odstupného.
Tip: Dluží vám zaměstnavatel výplatu? Tyto termíny musí dodržovat

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Srážky, které nebyly uvedeny výše, nemůže zaměstnavatel provést bez vašeho souhlasu. Aby byl oprávněn je z vaší výplaty strhnout, musí existovat písemná dohoda, kterou srážky povolíte.

Zaměstnavatel tedy není bez vašeho souhlasu přetaveného do dohody o srážkách ze mzdy oprávněn strhnout vám z výplaty například:

náhradu vámi způsobené škody (ať už při výkonu práce nebo jinak),
částku odpovídající nákladům na použití jím svěřených věcí (např. služebního mobilu) pro soukromé účely,
schodek vzniklý na svěřených hodnotách, které máte povinnost vyúčtovat na základě dohody o hmotné odpovědnosti.
Skutečnost, že vám zaměstnavatel uvedené částky nemůže automaticky strhnout z výplaty však neznamená, že je nemůže vymáhat jinak; své nároky může samozřejmě uplatnit v soudním řízení, ale s rizikem, že je neprokáže v plné výši. Po získání pravomocného soudního rozhodnutí následně od vás nároky (pokud je neuhradíte dobrovolně) vymůže zpravidla exekutor.

Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Dohoda o srážkách ze mzdy nemusí být uzavřena jen se zaměstnavatelem. V praxi je velmi často podepisována také s různými bankami či nebankovními poskytovateli úvěrů a půjček, a to i bez toho, abyste si její uzavření s věřitelem reálně uvědomili.

V případě, že je taková dohoda zaměstnavateli předložena, není jeho povinností přezkoumávat její platnost a srážky by podle ní v zásadě měl provést (blíže např. usnesení Krajského soudu Banská Bystrica, sp.zn. 15CoPr/1/2020). Na druhé straně je třeba upozornit, že pokud věřitel ze spotřebitelského úvěru zaměstnavateli předloží dohodu, která nebyla uzavřena ve formě zvláštní listiny a neměli jste možnost ji odmítnout, aniž by vám byl úvěr poskytnut (typicky jde o nenápadné ujednání skryté přímo v textu smlouvy) , je zjevné, že byla podepsána v rozporu s ustanovením § 5a ods. 1 písm. a) zákona 250/2007 Sb., o ochraně spotřebitele.

Zaměstnavatelé bývají nejednou rozpolceni, jak v případě podezřelých dohod o srážkách ze mzdy předložených věřiteli zaměstnanců postupovat. Mají totiž strach, že v případě neprovedení srážek ve smyslu dohody by vůči nim věřitelé mohli uplatnit nárok na náhradu škody.

Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Pokud pracujete jako státní zaměstnanec, jsou překážky nastaveny ještě přísněji
Následky porušení omezení jiných výdělečných činností
Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Při posuzování jakýchkoli mimopracovních aktivit byste měli vždy myslet na to, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví konkrétnější pravidla pouze ve vztahu ke konkurenční výdělečné činnosti.

Chcete-li si přivydělat aktivitou, která má k předmětu činnosti vašeho zaměstnavatele konkurenční charakter, potřebujete jeho předchozí písemný souhlas. Podmínka se týká nejen výdělečné činnosti vykonávané formou podnikání, ale také práce pro jiného zaměstnavatele, a to i na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. O výdělečnou činnost jde ve smyslu soudní judikatury tehdy, když je realizována za účelem dosahování zisku. Z hlediska práv vašeho zaměstnavatele však není podstatné, zda jí zisk skutečně dosáhnete. Limitace platí iv případě, kdy předměty činnosti kolidují jen zčásti. Při zvažování splnění podmínek omezení je třeba vždy brát v úvahu i reálnou povahu vykonávané činnosti.

Příklad:

Váš zaměstnavatel má v obchodním rejstříku uveden jako předmět činnosti koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli; zabývá se prodejem kancelářské techniky. Vy plánujete provozovat e-shop, na kterém budete prodávat dětské hračky. Přestože i vy budete realizovat koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli, z hlediska odbytu prodávaného zboží nebudete se zaměstnavatelem soutěžit o zákazníky. Souhlas zaměstnavatele tedy nepotřebujete.

Pro úplnost je třeba dodat, že k výkonu vědecké, pedagogické, publicistické, lektorské, přednášetelské, literární a umělecké činnosti souhlas zaměstnavatele nepotřebujete, a to ani tehdy, pokud byste mu těmito činnostmi konkurovali.

Stanovisko zaměstnavatele k výkonu konkurenční činnosti je třeba vyžádat předem. Pokud se zaměstnavatel k vaší žádosti nevyjádří ani do 15 dnů od jejího doručení, platí, že souhlas udělil. Vzhledem k výše uvedenému je optimálním postupem vyžádání souhlasu zaslání žádosti o jeho udělení doporučenou poštovní zásilkou s doručenkou, díky které zjistíte, kdy uplyne lhůta zakládající fikci odsouhlasení vámi plánované výdělečné aktivity.

Udělení souhlasu (ať už aktivní nebo fiktivní prostřednictvím uplynutí výše uvedené lhůty) ale nezaručuje, že vám bude výdělečná činnost povolena natrvalo. Zaměstnavatel může souhlas i dodatečně odvolat. Musí tak učinit písemně a zároveň je povinen uvést vážné důvody, proč tak činí. Pokud uvedené náležitosti odvolání splňuje, máte povinnost bez zbytečného odkladu jinou výdělečnou činnost skončit co nejdříve tak, jak vám umožňují příslušné právní předpisy.

Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Přestože zákon výslovně upravuje pouze podmínky konkurování zaměstnavateli, je třeba brát v úvahu i výše zmíněnou nemožnost jednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. V praxi je tedy třeba dávat si pozor také na aktivity, které sice k předmětu činnosti zaměstnavatele nemají konkurenční povahu, ale mohly by například poškodit jeho dobré jméno.

Příklad:

Julie pracuje jako učitelka v renomované soukromé mateřské školce. Zároveň si přivydělává jako modelka na erotickém video chatu. Vedlejší výdělečná činnost Julie může poškodit dobré jméno mateřské školky zejména s přihlédnutím k tomu, že jako učitelka je zároveň osobou, která má působit výchovně a dětem vštěpovat určité hodnoty.

Mnoho zaměstnavatelů může upravovat výdělečné činnosti neslučitelné se specifickou povahou jejich působení v pracovním řádu.