Důraz je kladen na identifikaci a odstraňování organizačních bariér, které brání dosažení strategických cílů. Měření efektivity firemního koučinku se opírá o konkrétní ukazatele výkonnosti, jako je nárůst produktivity, snížení fluktuace zaměstnanců a zlepšení zákaznické spokojenosti. Tento strategický investiční přístup vede k posílení konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti podniku na trhu.

Manažerský koučink – individuální podpora pro výkonné lídry

Manažerský koučink je cílený proces, který se zaměřuje na individuální rozvoj manažerů a vedoucích pracovníků. Vychází z předpokladu, že efektivní leadership je klíčovým faktorem úspěchu každé organizace. Kouč pracuje s manažerem na posílení jeho specifických dovedností, jako je strategické myšlení, rozhodování, komunikace, delegování a motivace týmu. Důležitou součástí je i rozvoj emoční inteligence, schopnosti empatie a budování silných mezilidských vztahů. Manažerský koučink pomáhá identifikovat a překonávat osobní limity a slepé skvrny, které mohou bránit manažerovi v dosažení jeho plného potenciálu.

Prostřednictvím strukturovaných sezení a cílených otázek kouč podporuje manažera v sebereflexi, definování jeho vlastních cílů a hledání nejefektivnějších způsobů jejich dosažení. Tento individuální přístup umožňuje manažerům rozvíjet svůj autentický styl vedení, zvyšovat svou sebedůvěru a efektivněji inspirovat a vést své týmy k dosažení vynikajících výsledků.

Koučka – facilitátorka změny a katalyzátorka potenciálu

Role koučky v kontextu byznys koučinku je zásadní pro úspěch celého procesu. Koučka je profesionál s hlubokým porozuměním dynamice podnikání a psychologii lidského rozvoje. Její hlavním úkolem není poskytovat hotová řešení, ale spíše facilitovat proces objevování vlastních řešení a zdrojů u klienta. Prostřednictvím aktivního naslouchání, kladení silných otázek a poskytování konstruktivní zpětné vazby koučka pomáhá klientovi získat nový pohled na své výzvy a příležitosti.

Důležitou kompetencí koučky je schopnost vytvářet bezpečné a důvěrné prostředí, ve kterém se klient cítí komfortně sdílet své myšlenky a pocity. Koučka využívá různé koučovací techniky a metodologie, které přizpůsobuje individuálním potřebám a cílům klienta. Její profesionalita se projevuje v etickém přístupu, dodržování standardů koučovací praxe a neustálém profesním rozvoji. Koučka je partnerem na cestě klienta k osobnímu i profesnímu růstu, podporuje jeho sebedůvěru a pomáhá mu překonávat překážky na cestě k úspěchu.

Koučink – holistický přístup propojující profesní a osobní sféru

Byznys koučink představuje holistický přístup k rozvoji, který integruje manažerské dovednosti s osobním růstem. Uvědomuje si, že efektivní vedení a úspěch v podnikání nejsou pouze otázkou odborných znalostí a strategického myšlení, ale také osobní zralosti, emoční inteligence a schopnosti budovat autentické vztahy. Koučink v tomto smyslu pomáhá manažerům a lídrům rozvíjet nejen své profesní kompetence, ale také své sebeuvědomění, empatii a schopnost efektivně komunikovat a spolupracovat. Zaměřuje se na identifikaci a překonání limitujících přesvědčení a návyků, které mohou bránit osobnímu i profesnímu růstu.

Díky tomuto propojení dochází k hlubší transformaci, která se projevuje nejen ve zlepšení pracovních výkonů, ale i v celkové spokojenosti a vyrovnanosti jedince. Investice do byznys koučinku je proto investicí do komplexního rozvoje lidského kapitálu, který je základním kamenem úspěchu každé prosperující organizace.

Byznys koučink je mocný nástroj, který organicky spojuje rozvoj firemní strategie, manažerských dovedností a osobního potenciálu jednotlivců. S pomocí zkušené koučky se tak otevírá cesta k budování silné a prosperující organizace, založené na efektivním vedení a angažovaných zaměstnancích. Chcete-li prozkoumat, jak může byznys koučink podpořit růst vašeho podnikání a vašich lidí, navštivte naše webové stránky https://www.businesstouch.cz a kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci.

Kdy je lepší firmu prodat?

Univerzální rady v dynamicky se vyvíjející ekonomice bohužel nefungují, což platí i o prodeji již založených společností. Jako podnikatel byste se však vždy měli řídit zdravým rozumem, takže pokud se vám dlouhodobě nedaří, a přitom vidíte v provozované činnosti potenciál do budoucna, bude lepší firmu prodat. Atraktivní firma na prodej si totiž vždy najde svého kupce, který díky většímu množství kapitálu a zkušenostem může pozvednout váš nápad do zcela nových výšin. Sami si navíc díky specializované společnosti můžete vybrat kupce.

Jak firmu ocenit?

Ocenění aktivní firmy na prodej není v žádném případě tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Do její hodnoty se totiž započítává nejenom hodnota hmotného majetku a finančních prostředků v hotovosti a na běžných účtech, ale také know-how podnikatelského nápadu. Proto je vždy lepší prodej firmy realizovat prostřednictvím renomované poradenské firmy. Ta totiž disponuje spolehlivými mechanismy na ocenění firem, díky nimž relativně snadno zjistíte, kolik za svou firmu můžete dostat.

Obdržíte takovou částku peněz?

Prodej firem na trhu se však neřídí racionálními zákonitostmi, a proto se může stát, že za svou firmu dostanete od kupce zaplaceno mnohonásobně víc, než na kolik ji renomovaná společnost ocenila. V takovém případě bude svou roli nepochybně hrát osobní zaujetí nebo jiné úmysly. Bohužel se však objevují i opačné případy, kdy podnikatelé za svou firmu nedostanou tolik peněz. To je velmi často způsobeno recesí ekonomiky a nejistým výhledem do budoucna.

Chystáte-li se na prodej firmy, pak se vždy obraťte na specializovanou firmu, abyste měli jistotu, za jakou cenu ji přibližně nabízet zájemcům o koupi.

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Co když zaměstnavatel realizuje srážky ze mzdy neoprávněně
Zaměstnavatel může srážet bez dohody i nad rámec povinných odvodů
Je všeobecně známo, že značná část vámi vydělaných peněz nikdy reálně nedorazí na váš účet. Každý měsíc totiž směřuje k úhradě tzv. povinných odvodů či s nimi souvisejících plateb. Tyto jsou ze mzdy strhávány jako tzn. přednostní srážky i bez Vašeho souhlasu. Jedná se o:

pojistné na sociální pojištění,
zálohy pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
nedoplatek z ročního zúčtování záloh na veřejné zdravotní pojištění,
příspěvek na doplňkové důchodové spoření (tzv. III. pilíř),
srážky související s daňovými odvody.
Rozsah přednostních srážek z vaší mzdy můžete zjistit nahlédnutím do výplatní pásky.

Po provedení přednostních srážek vám může zaměstnavatel i bez nutnosti vašeho odsouhlasení srazit ještě:

zálohu na mzdu, musíte-li ji vrátit, neboť nebyly splněny podmínky pro její přiznání,
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem,
peněžité tresty a pokuty a také náhrady, které vám byly uloženy vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a důchodů starobního důchodového spoření nebo jejich zálohy, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi, peněžitých příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení, pokud jste povinni je vrátit na základě ,
nevyúčtované zálohy cestovních náhrad,
náhradu příjmu při vaší dočasné pracovní neschopnosti (nebo její část), na kterou jste ztratili nárok nebo na které vám ani nárok nevznikl,
náhradu mzdy za dovolenou, na kterou jste ztratili nárok, případně vám nárok na ni ani nevznikl,
částku odstupného nebo jeho část, které jste povinni vrátit, jestliže po skončení pracovního poměru opět nastoupíte k témuž zaměstnavateli (nebo jeho právnímu nástupci) před uplynutím doby určené podle poskytnutého odstupného.
Tip: Dluží vám zaměstnavatel výplatu? Tyto termíny musí dodržovat

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Srážky, které nebyly uvedeny výše, nemůže zaměstnavatel provést bez vašeho souhlasu. Aby byl oprávněn je z vaší výplaty strhnout, musí existovat písemná dohoda, kterou srážky povolíte.

Zaměstnavatel tedy není bez vašeho souhlasu přetaveného do dohody o srážkách ze mzdy oprávněn strhnout vám z výplaty například:

náhradu vámi způsobené škody (ať už při výkonu práce nebo jinak),
částku odpovídající nákladům na použití jím svěřených věcí (např. služebního mobilu) pro soukromé účely,
schodek vzniklý na svěřených hodnotách, které máte povinnost vyúčtovat na základě dohody o hmotné odpovědnosti.
Skutečnost, že vám zaměstnavatel uvedené částky nemůže automaticky strhnout z výplaty však neznamená, že je nemůže vymáhat jinak; své nároky může samozřejmě uplatnit v soudním řízení, ale s rizikem, že je neprokáže v plné výši. Po získání pravomocného soudního rozhodnutí následně od vás nároky (pokud je neuhradíte dobrovolně) vymůže zpravidla exekutor.

Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Dohoda o srážkách ze mzdy nemusí být uzavřena jen se zaměstnavatelem. V praxi je velmi často podepisována také s různými bankami či nebankovními poskytovateli úvěrů a půjček, a to i bez toho, abyste si její uzavření s věřitelem reálně uvědomili.

V případě, že je taková dohoda zaměstnavateli předložena, není jeho povinností přezkoumávat její platnost a srážky by podle ní v zásadě měl provést (blíže např. usnesení Krajského soudu Banská Bystrica, sp.zn. 15CoPr/1/2020). Na druhé straně je třeba upozornit, že pokud věřitel ze spotřebitelského úvěru zaměstnavateli předloží dohodu, která nebyla uzavřena ve formě zvláštní listiny a neměli jste možnost ji odmítnout, aniž by vám byl úvěr poskytnut (typicky jde o nenápadné ujednání skryté přímo v textu smlouvy) , je zjevné, že byla podepsána v rozporu s ustanovením § 5a ods. 1 písm. a) zákona 250/2007 Sb., o ochraně spotřebitele.

Zaměstnavatelé bývají nejednou rozpolceni, jak v případě podezřelých dohod o srážkách ze mzdy předložených věřiteli zaměstnanců postupovat. Mají totiž strach, že v případě neprovedení srážek ve smyslu dohody by vůči nim věřitelé mohli uplatnit nárok na náhradu škody.

Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Pokud pracujete jako státní zaměstnanec, jsou překážky nastaveny ještě přísněji
Následky porušení omezení jiných výdělečných činností
Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Při posuzování jakýchkoli mimopracovních aktivit byste měli vždy myslet na to, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví konkrétnější pravidla pouze ve vztahu ke konkurenční výdělečné činnosti.

Chcete-li si přivydělat aktivitou, která má k předmětu činnosti vašeho zaměstnavatele konkurenční charakter, potřebujete jeho předchozí písemný souhlas. Podmínka se týká nejen výdělečné činnosti vykonávané formou podnikání, ale také práce pro jiného zaměstnavatele, a to i na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. O výdělečnou činnost jde ve smyslu soudní judikatury tehdy, když je realizována za účelem dosahování zisku. Z hlediska práv vašeho zaměstnavatele však není podstatné, zda jí zisk skutečně dosáhnete. Limitace platí iv případě, kdy předměty činnosti kolidují jen zčásti. Při zvažování splnění podmínek omezení je třeba vždy brát v úvahu i reálnou povahu vykonávané činnosti.

Příklad:

Váš zaměstnavatel má v obchodním rejstříku uveden jako předmět činnosti koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli; zabývá se prodejem kancelářské techniky. Vy plánujete provozovat e-shop, na kterém budete prodávat dětské hračky. Přestože i vy budete realizovat koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli, z hlediska odbytu prodávaného zboží nebudete se zaměstnavatelem soutěžit o zákazníky. Souhlas zaměstnavatele tedy nepotřebujete.

Pro úplnost je třeba dodat, že k výkonu vědecké, pedagogické, publicistické, lektorské, přednášetelské, literární a umělecké činnosti souhlas zaměstnavatele nepotřebujete, a to ani tehdy, pokud byste mu těmito činnostmi konkurovali.

Stanovisko zaměstnavatele k výkonu konkurenční činnosti je třeba vyžádat předem. Pokud se zaměstnavatel k vaší žádosti nevyjádří ani do 15 dnů od jejího doručení, platí, že souhlas udělil. Vzhledem k výše uvedenému je optimálním postupem vyžádání souhlasu zaslání žádosti o jeho udělení doporučenou poštovní zásilkou s doručenkou, díky které zjistíte, kdy uplyne lhůta zakládající fikci odsouhlasení vámi plánované výdělečné aktivity.

Udělení souhlasu (ať už aktivní nebo fiktivní prostřednictvím uplynutí výše uvedené lhůty) ale nezaručuje, že vám bude výdělečná činnost povolena natrvalo. Zaměstnavatel může souhlas i dodatečně odvolat. Musí tak učinit písemně a zároveň je povinen uvést vážné důvody, proč tak činí. Pokud uvedené náležitosti odvolání splňuje, máte povinnost bez zbytečného odkladu jinou výdělečnou činnost skončit co nejdříve tak, jak vám umožňují příslušné právní předpisy.

Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Přestože zákon výslovně upravuje pouze podmínky konkurování zaměstnavateli, je třeba brát v úvahu i výše zmíněnou nemožnost jednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. V praxi je tedy třeba dávat si pozor také na aktivity, které sice k předmětu činnosti zaměstnavatele nemají konkurenční povahu, ale mohly by například poškodit jeho dobré jméno.

Příklad:

Julie pracuje jako učitelka v renomované soukromé mateřské školce. Zároveň si přivydělává jako modelka na erotickém video chatu. Vedlejší výdělečná činnost Julie může poškodit dobré jméno mateřské školky zejména s přihlédnutím k tomu, že jako učitelka je zároveň osobou, která má působit výchovně a dětem vštěpovat určité hodnoty.

Mnoho zaměstnavatelů může upravovat výdělečné činnosti neslučitelné se specifickou povahou jejich působení v pracovním řádu.

Kdo všechno může jednat jménem podnikatelů? Pravidla platného uzavírání různých transakcí by měli znát nejen oni samotní, ale také jejich obchodní partneři, zákazníci a zaměstnanci.

Přímé jednání podnikatele – při uzavírání smluv s eseročkou zkontrolujte obchodní rejstřík
Samostatně výdělečně činná osoba nejčastěji uzavírá smlouvy osobně. Obchodní společnost obvykle zavazuje její statutární orgán. V slovenském podnikatelském prostředí se nejčastěji využívá společnost s ručením omezeným, v níž je funkce statutárního orgánu svěřena jednateli. Je-li jednatel jen jeden, za normálních okolností problémy s posouzením vzniku závazku nenastávají. Jednatelů však může být i více – v takovém případě je třeba vždy zkoumat způsob jejich jednání, který se povinně zapisuje do obchodního rejstříku.

V uvedené souvislosti se lze setkat například s následujícími přípustnými variantami způsobu jednání:

„Jménem společnosti jedná a podepisuje každý jednatel samostatně.“

„Za společnost jednají a podepisují všichni jednatelé společně.“

„Jménem společnosti jednají vždy alespoň dva jednatelé společně.“

Způsob jednání zapsaný v obchodním rejstříku je třeba odlišit od případného omezení jednatelského oprávnění, které může jednatelům vyplynout z rozhodnutí valné hromady společnosti. V praxi se například často stává, že valná hromada podmíní převzetí závazků nad určitou finanční hodnotu nebo uzavírání smluv o převodu nemovitostí svým souhlasem. Podle zákona však platí, že omezení jednatelského oprávnění není účinné vůči třetím osobám ani tehdy, když bylo zveřejněno. I kdyby tedy valná hromada uložila jednateli povinnost předložit každou smlouvu o převodu nemovitosti uzavíranou jménem společnosti k odsouhlasení, může ji jednatel platně uzavřít iv případě, že k jejímu předložení valné hromadě nedošlo.

Obchodní společnost je vázána i jednáním jednatele, které překročilo rozsah předmětu jejího podnikání; výjimkou je jen situace, v níž byla překročena působnost, kterou jednateli svěřuje zákon.

Řízení na základě smluvního zastoupení – pozor na generální plnou moc
Podnikatel může jednat také prostřednictvím smluvních zástupců. Smluvní zastoupení se využívá zejména v situacích, kdy osobní jednání podnikatele či statutárního orgánu není možné (např. kvůli aktuálním zdravotním indispozicím) nebo je-li to praktické z hlediska specifických znalostí či odbornosti zmocněnce (např. zastoupení advokátem v soudním řízení). Zástupce může být zmocněn pouze k jednání ve specifické záležitosti nebo mu může být uděleno obecné (tzv. generální) plnou moc umožňující zastoupení ve všech záležitostech.

V souvislosti se smluvním zastoupením je třeba upozornit na velmi rozšířenou praktiku obcházení způsobu jednání jednatelů společnosti s ručením omezeným, spočívající v udělení plné moci pouze jednomu z jednatelů. Soudy opakovaně vyslovily názor, že udělení takových plnomocenství je nepřípustné (např. nález Ústavního soudu ČR, sp.zn. I. ÚS 191/2019). Pokud s vámi bude chtít v rozporu se zápisem v obchodním rejstříku uzavřít smlouvu jménem obchodního partnera jen jeden z jeho jednatelů na základě plné moci, které mu za daným účelem udělil druhý z jednatelů, počítejte s tím, že v budoucnu může být platnost smlouvy zpochybněna.

Na druhé straně bylo judikované, že k platnému rozvázání pracovního poměru postačí i výpověď podepsaná jedním z (více společných jednajících) jednatelů (blíže rozsudek Nejvyššího soudu SR, sp.zn. 4 Cdo 118/1998).

Chce-li obchodní společnost udělit plnou moc na všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku, měla by primárně využít institut prokury. Vzhledem k tomu, že udělení prokury je účinné až zápisem do obchodního rejstříku, nemusí obchodní partneři samostatně zkoumat, zda byl prokurista zmocněn platně či nikoli. Na druhé straně je třeba při podepisování státním zástupcům myslet na to, že v prokuře standardně není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je; toto právo musí být v udělení prokury výslovně uvedeno.

Zákonné zastoupení – provozovnu bez dohledu nenechávejte
Kromě výše uvedených osob mohou podnikatele účinně zavazovat ještě následující zákonní zástupci:

Podmínky pro získání příspěvku na podnikání od státu
O příspěvek může požádat uchazeč o zaměstnání

evidován na úřadu práce nejméně 3 měsíce,
který úspěšně absolvuje přípravu na zahájení provozování nebo provádění OSVČ,
vypracuje podnikatelský plán spolu s kalkulací nákladů.
Podmínka nejméně 3 měsíců neplatí pro znevýhodněného uchazeče o zaměstnání mladšího 25 let, který skončil soustavnou přípravu na povolání v denní formě studia před méně než dvěma lety a nezískal své první pravidelně placené zaměstnání.

Pokud jste již podnikali jako OSVČ, ale činnost déle neprovádíte, můžete také požádat o příspěvek. V evidenci uchazečů o zaměstnání musíte figurovat po dobu minimálně 12 měsíců, z nichž již nejméně 6 měsíců svoji podnikatelskou činnost neděláte. Živnost lze mít i pozastavenou.

Proč se vyplatí žádat o příspěvek na podnikání?
Možnost získání částky ve výši až 5 754 eur
Netřeba žádat o úvěr na pokrytí nákladů na začátek podnikání
Z příspěvku lze pokrýt i zdravotní a sociální odvody
Není povinnost dosahovat zisků, uváděných v podnikatelském záměru
Možnost zaměstnání nebo založení s.r.o. i při čerpání příspěvku
Postup jak získat příspěvek na podnikání od státu

1. Navštivte úřad práce
   Na oddělení zprostředkovatelských služeb vám řeknou, jestli na příspěvek máte nárok, a pokud ano, v jaké výši.
2. Můžete absolvovat přípravu
   Úřad práce vám zajistí přípravu na získání příspěvku. Výhodou je, že vám reálně pomůže s vypracováním podnikatelského záměru.
3. Podáváte žádost o příspěvek
   Máte-li nárok na příspěvek, zahájíte podáním přihlášky u kompetentního pracovníka úřadu práce.

Co všechno je třeba přiložit k přihlášce?
podnikatelský záměr vypracovaný podle předepsané osnovy spolu s kalkulací předpokládaných nákladů souvisejících s konkrétní SZČ, kterou plánuje žadatel o příspěvek provozovat
čestné prohlášení, že jste před zařazením do evidence nepodnikali, resp. neprovozovali nebo neprováděl žádnou samostatně výdělečnou činnost; v případě, že jste před zařazením do evidence podnikali, dokládáte k žádosti výpis ze Živnostenského rejstříku ne však starší 3 měsíců
prohlášení o přijaté/nepřijaté pomoci – splnění podmínek schématu de minimis (tiskopis poskytne úřad práce)
Prohlášení, že vůči vám není nárokováno vrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, ve kterém byla tato podpora označena za neoprávněnou a neslučitelnou se společným trhem (tiskopis poskytne úřad práce)

4. Absolvujete test
   Na malou chvíli se vrátíte do školních dob. 30minutový test je v písemné formě a ověří vaše dovednosti a poznatky z oblasti podnikání. Obsahuje 20 otázek, u každé máte na výběr tři odpovědi a jen jedna je správná.
5. Obhajoba před komisí
   Opět si zavzpomínáte na školní časy. Svůj podnikatelský záměr budete hájit z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.
6. Předložení dokladů
   Úřad bude od vás potřebovat kopii živnostenského oprávnění, doklady k místu podnikání a kopii písemné smlouvy o založení podnikatelského účtu.
7. Podepsání dohody a žádost o úhradu poplatku
   Pokud bude vaše žádost a obhajoba úspěšná, následuje oboustranné podepsání dohody. V ní se zavazujete provádět či provozovat živnost nepřetržitě nejméně tři roky. Úřadu pak předložíte žádost o úhradu poplatku.
8. Vyplacení příspěvku
   K čemu jej můžete použít, si zjistěte na úřadu v seznamu oprávněných a neoprávněných výdajů.

Od čeho se odvíjí výše příspěvku státu?
místa, ve kterém plánuje ucházet provozovat svůj podnikatelský plán
průměrné míry evidované nezaměstnanosti v místě plánovaného podnikání oproti celoslovenskému průměru v kalendářním roce, který předchází tomu, ve kterém se příspěvek poskytuje
celkové ceny práce vypočtené z průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, které předchází kalendářnímu roku, ve kterém se příspěvek poskytuje
Jak stát kontroluje, na co byl příspěvek vynaložen?
Povinností podnikatele je předkládat zprávu o provozování samostatné výdělečné činnosti, o čerpání příspěvku za každý rok, na který byl poskytnut. Příspěvek se neposkytuje najednou v plné výši, je rozdělen na dvě části – nejprve úspěšný uchazeč získá 60% částky, později po předložení první zprávy o provozování OSVČ získá zbývajících 40% z celkové částky (po 12 měsících).

oba rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat (např. is přihlédnutím k jejich pracovnímu vytížení),
oba rodiče se chtějí o dítě osobně starat,
střídavka je v zájmu dítěte,
střídavkou budou lépe zajištěny potřeby dítěte.
Předpokladem bezproblémového průběhu střídavé péče je schopnost a ochota rodičů vzájemně spolupracovat; v případě nevyřešených konfliktů a přetrvávající nevraživosti mezi bývalými partnery se proto soudy svěřování dětí do střídavé osobní péče spíše vyhýbají.

Střídavka zároveň není v zájmu dítěte, kdyby byl její výkon překážkou pro jeho řádné vzdělávání – u většího dítěte je tedy třeba myslet na to, aby mohlo bez obtíží vykonávat povinnou školní docházku.

Střídavá péče a (ne)placení alimentů
Střídavka byla zakotvena jako forma péče, která má co nejvíce šetřit právo dítěte a obou jeho rodičů na rodinný život. V praxi se však bohužel nejednou stává, že motivací pro její požadování není zájem rodiče plnohodnotně trávit co nejvíce času se svým potomkem, ale snaha vyhnout se placení výživného k rukám druhého rodiče.

Podle zákona o rodině soud i při střídavé osobní péči rozhoduje o výživném tak, aby byla splněna podmínka stejné životní úrovně dítěte a rodiče. Zároveň je však pravdou, že má přihlížet k délce osobní péče každého rodiče a pokud je to adekvátní vzhledem k okolnostem konkrétního případu, výživné skutečně určit nemusí.

Z judikatury (např. rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 19CoP/59/2020) lze pro určení výše výživného během střídavky vyvodit následující pravidla:

Příjmy rodičů je třeba porovnat a pokud jeden z nich vydělává mnohem méně, měl by být vzájemný nepoměr příjmů kompenzován přiznáním výživného tak, aby si v době, kdy je dítě u rodiče s nižším příjmem, zachovalo životní úroveň, kterou má u rodiče s vyšším příjmem;
Při porovnávání příjmů nelze postupovat striktně matematicky – soud by tedy neměl jen aritmeticky dorovnat výši příjmu hůře vydělávajícího rodiče. Podstatné jsou odůvodněné potřeby dítěte a také to, jak je rodiče dokážou zajistit;
Při určování vyživovací povinnosti je třeba vzít v úvahu i to, kdo z rodičů hradí náklady na oblečení, obuv či hračky dítěte, stravu ve škole, pojistné a pod.
Pokud se neumíte dohodnout, obraťte se na soud
Obecně platí, že nárok na daňový bonus vzniká rodiči, v jehož domácnosti je dítě vyživováno. V případě střídavé péče podmínku splňují oba rodiče; podle zákona o dani z příjmů však bonus může uplatnit jen jeden z nich.

Pokud se rodiče nedokážou při střídavce o bonusu dohodnout, má při jeho uplatňování přednost matka. O daňovém bonusu se lze dohodnout například tak, že určitou část roku si jej uplatní jeden z rodičů a zbylou část naopak druhý.

Správce daně však připouští i alternativu, aby nárok na daňový bonus uplatnil pouze jeden z rodičů (například tehdy, když druhý nemá žádný příjem). Pokud jde o otce, vyžaduje tento postup pochopitelně souhlas matky dítěte.

Kdo dostává přídavek na dítě
Co se týče přídavku na dítě a příplatku k přídavku, opět platí, že přednost má dohoda rodičů. Pokud se matka s tátou nedohodnou, vyplatí se přídavek a příplatek k přídavku tomu z rodičů, kterému se vyplácel již před svěřením dítěte do střídavé osobní péče.

I při pobírání přídavku se rodiče mohou střídat; nejméně však musí pobírání přídavku každým z nich trvat alespoň šest po sobě následujících kalendářních měsíců. Pokud již předem víte, že se ohledně přídavku a bonusu s bývalým partnerem nedohodnete, nechte o nich rozhodnout soud.

Většina soudců má zájem upravit vztahy mezi rodiči tak, aby byly vzhledem k potřebě jejich vzájemné kooperace při střídavce eliminovány zárodky konfliktů. Občas se čerpání uvedených benefitů upravuje i bez výslovného návrhu jednoho z rodičů, ale nelze na to spoléhat.

Soud by se však vaším požadavkem na rozhodnutí ohledně přídavku a daňového bonusu měl v každém případě zabývat (např. rozhodnutí Krajského soudu Bratislava, sp.zn. 20CoP/192/2019). Budoucí úprava uvedených benefitů může v konečném důsledku hrát roli i při rozhodování soudu o otázce výživného.