Komentář analytika APME FX Petra Svořeňa.
Pandemie viru SARS-CoV-2 přerušila jedno z nejdelších období nepřetržitého hospodářského růstu, které svět zažíval od druhé světové války. V případě Spojených Států to dokonce byla vůbec nejdéle trvající prosperita za posledních 75 let. Zdravotní krize se však na globální ekonomice podepsala mnohem tvrději než předchozí finanční krize, která svět zasáhla v letech 2008 a 2009. A výrazně přispěla ke strukturálním změnám.
Koronavirová krize se od té finanční liší hned v několika ohledech. Za prvé způsobila hluboký hospodářský pokles po celém světě. Hrubý domácí produkt klesal v nejvyspělejších zemích světa iv zemích takzvaných emerging markets, iv nejchudších částech planety.
Propad globálního HDP v roce 2020 činil podle Mezinárodního měnového fondu 3,1 procenta (v roce 2009 jen 0,1%). Rozvinuté země se propadly o 4,5, rozvíjející se a méně rozvinuté o 2,1 (ty přitom před 12 lety pouze zpomalily svůj hospodářský růst na 2,8 %). Pro rok 2021 MMF předběžně očekává růst globální ekonomiky o 5,9 %.
Není krize jako krize
Druhý podstatný rozdíl mezi oběma krizemi spočívá v tom, že finanční krize způsobila všeobecný pokles ekonomické aktivity spojený s propadem globální poptávky a útlumem prakticky všech národohospodářských odvětví. Vlády a centrální banky na krizi vyvolanou pandemií okamžitě zareagovaly masivní podporou poptávkové strany, a tak téměř celý hospodářský pokles zatížil produkční stranu světového hospodářství.
Z toho vyplývá třetí odlišnost současné ekonomické krize, a sice nerovnoměrný dopad na jednotlivá odvětví. Zatímco první a plný zásah „schytali“ letecká doprava, cestovní ruch a automobilový průmysl, jiná odvětví zažila nevídaný boom. Jedná se především o farmaceutický průmysl nebo informační a komunikační technologie. Podle studie Mezinárodní organizace pro civilní letectví se v roce 2020 počet letecky přepravených cestujících meziročně propadl o 60 procent.
Přestože letos nastalo mírné oživení, globální letecký průmysl je stále asi o polovinu menší než v roce 2019. Absolutní úbytek cestujících byl loňského roku 2,7 miliardy a aerolinie přišly na tržbách o 371 miliard dolarů. Bilance letošního roku nemá být mnohem lepší.
Cestovní ruch v troskách
Světová rada pro cestování a turistiku (WTTC) vyčíslila ztráty globálního turismu v roce 2020 na 4,7 bilionu dolarů, což z cestovního ruchu činí vůbec nejzasaženější odvětví na celém světě. Ještě v roce 2019 se turismus podílel na světovém HDP z 10,4 procenta. O rok později to už bylo pouhých 5,5 procenta, tedy přibližně polovina. V důsledku pandemie covidu zaniklo v cestovním ruchu přibližně 62 milionů pracovních míst.
Největší propad tržeb nastal v zemích, které jsou na cestovním ruchu doslova životně závislé. Týká se to především málo vyspělých států. Nejvíce byl zasažen Karibik, kde příjmy z cestovního ruchu loni klesly meziročně o 58 %. Letošní bilance má však být ještě o něco horší. Podle říjnových dat Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se globální objem příjezdového cestovního ruchu za první pololetí letošního roku oproti roku 2019 zmenšil o 80 procent, zatímco loňský meziroční propad byl „pouze“ 73 procent. Celoroční data ale budou zřejmě o něco lepší, jelikož v nich ještě není započítána letošní letní turistická sezóna.
Automobilový průmysl se zvedá jen pomalu
Třetím poraženým sektorem je automobilový průmysl. Mezinárodní organizace výrobců automobilů (OICA) uvedla, že loňský pokles produkce dopravních prostředků byl 16 procent. Bylo tak vyrobeno o 78 milionů vozů méně než v roce 2019, což představuje úroveň srovnatelnou s rokem 2010. Krize automobilového průmyslu však pokračuje i letos a to kvůli chronickému nedostatku důležitých komponent, zejména polovodičů.
Hrozí také nedostatek hořčíku, hliníku a dalších materiálů, bez kterých se výroba vozidel neobejde. První pololetí letošního roku sice přineslo meziroční nárůst počtu nových registrací o necelých 30 %, avšak září a říjen potvrdily, že cesta k předkrizovým úrovním je ještě dlouhá.
Vítězné tažení farmaceutického průmyslu
Zcela opačným směrem se v důsledcích koronavirové pandemie ubíral farmaceutický průmysl. Jeho globální obrat se v roce 2020 vyšplhal na 1,25 bilionu dolarů, což bylo asi o 1,6 procenta více než o rok předtím. Podobný trend má pokračovat iv letošním roce, jak uvedla analytická společnost Globe Newswire.
