Soud může rozhodnout o svěření dítěte do střídavé osobní péče (tzv. střídavky) obou rodičů, jen jsou-li splněny následující podmínky:
oba rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat (např. is přihlédnutím k jejich pracovnímu vytížení),
oba rodiče se chtějí o dítě osobně starat,
střídavka je v zájmu dítěte,
střídavkou budou lépe zajištěny potřeby dítěte.
Předpokladem bezproblémového průběhu střídavé péče je schopnost a ochota rodičů vzájemně spolupracovat; v případě nevyřešených konfliktů a přetrvávající nevraživosti mezi bývalými partnery se proto soudy svěřování dětí do střídavé osobní péče spíše vyhýbají.
Střídavka zároveň není v zájmu dítěte, kdyby byl její výkon překážkou pro jeho řádné vzdělávání – u většího dítěte je tedy třeba myslet na to, aby mohlo bez obtíží vykonávat povinnou školní docházku.
Střídavá péče a (ne)placení alimentů
Střídavka byla zakotvena jako forma péče, která má co nejvíce šetřit právo dítěte a obou jeho rodičů na rodinný život. V praxi se však bohužel nejednou stává, že motivací pro její požadování není zájem rodiče plnohodnotně trávit co nejvíce času se svým potomkem, ale snaha vyhnout se placení výživného k rukám druhého rodiče.
Podle zákona o rodině soud i při střídavé osobní péči rozhoduje o výživném tak, aby byla splněna podmínka stejné životní úrovně dítěte a rodiče. Zároveň je však pravdou, že má přihlížet k délce osobní péče každého rodiče a pokud je to adekvátní vzhledem k okolnostem konkrétního případu, výživné skutečně určit nemusí.
Z judikatury (např. rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 19CoP/59/2020) lze pro určení výše výživného během střídavky vyvodit následující pravidla:
Příjmy rodičů je třeba porovnat a pokud jeden z nich vydělává mnohem méně, měl by být vzájemný nepoměr příjmů kompenzován přiznáním výživného tak, aby si v době, kdy je dítě u rodiče s nižším příjmem, zachovalo životní úroveň, kterou má u rodiče s vyšším příjmem;
Při porovnávání příjmů nelze postupovat striktně matematicky – soud by tedy neměl jen aritmeticky dorovnat výši příjmu hůře vydělávajícího rodiče. Podstatné jsou odůvodněné potřeby dítěte a také to, jak je rodiče dokážou zajistit;
Při určování vyživovací povinnosti je třeba vzít v úvahu i to, kdo z rodičů hradí náklady na oblečení, obuv či hračky dítěte, stravu ve škole, pojistné a pod.
Pokud se neumíte dohodnout, obraťte se na soud
Obecně platí, že nárok na daňový bonus vzniká rodiči, v jehož domácnosti je dítě vyživováno. V případě střídavé péče podmínku splňují oba rodiče; podle zákona o dani z příjmů však bonus může uplatnit jen jeden z nich.
Pokud se rodiče nedokážou při střídavce o bonusu dohodnout, má při jeho uplatňování přednost matka. O daňovém bonusu se lze dohodnout například tak, že určitou část roku si jej uplatní jeden z rodičů a zbylou část naopak druhý.
Správce daně však připouští i alternativu, aby nárok na daňový bonus uplatnil pouze jeden z rodičů (například tehdy, když druhý nemá žádný příjem). Pokud jde o otce, vyžaduje tento postup pochopitelně souhlas matky dítěte.
Kdo dostává přídavek na dítě
Co se týče přídavku na dítě a příplatku k přídavku, opět platí, že přednost má dohoda rodičů. Pokud se matka s tátou nedohodnou, vyplatí se přídavek a příplatek k přídavku tomu z rodičů, kterému se vyplácel již před svěřením dítěte do střídavé osobní péče.
I při pobírání přídavku se rodiče mohou střídat; nejméně však musí pobírání přídavku každým z nich trvat alespoň šest po sobě následujících kalendářních měsíců. Pokud již předem víte, že se ohledně přídavku a bonusu s bývalým partnerem nedohodnete, nechte o nich rozhodnout soud.
Většina soudců má zájem upravit vztahy mezi rodiči tak, aby byly vzhledem k potřebě jejich vzájemné kooperace při střídavce eliminovány zárodky konfliktů. Občas se čerpání uvedených benefitů upravuje i bez výslovného návrhu jednoho z rodičů, ale nelze na to spoléhat.
Soud by se však vaším požadavkem na rozhodnutí ohledně přídavku a daňového bonusu měl v každém případě zabývat (např. rozhodnutí Krajského soudu Bratislava, sp.zn. 20CoP/192/2019). Budoucí úprava uvedených benefitů může v konečném důsledku hrát roli i při rozhodování soudu o otázce výživného.
