Může vám zaměstnavatel srazit ze mzdy způsobenou škodu či manko?

0
208

Co může zaměstnavatel strhnout z výplaty bez vašeho souhlasu a které srážky naopak musíte odebrat? Jak postupovat, pokud jsou srážky prováděny neoprávněně?
Může vám zaměstnavatel srazit ze mzdy způsobenou škodu či manko?

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Co když zaměstnavatel realizuje srážky ze mzdy neoprávněně
Zaměstnavatel může srážet bez dohody i nad rámec povinných odvodů
Je všeobecně známo, že značná část vámi vydělaných peněz nikdy reálně nedorazí na váš účet. Každý měsíc totiž směřuje k úhradě tzv. povinných odvodů či s nimi souvisejících plateb. Tyto jsou ze mzdy strhávány jako tzn. přednostní srážky i bez Vašeho souhlasu. Jedná se o:

pojistné na sociální pojištění,
zálohy pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
nedoplatek z ročního zúčtování záloh na veřejné zdravotní pojištění,
příspěvek na doplňkové důchodové spoření (tzv. III. pilíř),
srážky související s daňovými odvody.
Rozsah přednostních srážek z vaší mzdy můžete zjistit nahlédnutím do výplatní pásky.

Po provedení přednostních srážek vám může zaměstnavatel i bez nutnosti vašeho odsouhlasení srazit ještě:

zálohu na mzdu, musíte-li ji vrátit, neboť nebyly splněny podmínky pro její přiznání,
částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem,
peněžité tresty a pokuty a také náhrady, které vám byly uloženy vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a důchodů starobního důchodového spoření nebo jejich zálohy, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi, peněžitých příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení, pokud jste povinni je vrátit na základě ,
nevyúčtované zálohy cestovních náhrad,
náhradu příjmu při vaší dočasné pracovní neschopnosti (nebo její část), na kterou jste ztratili nárok nebo na které vám ani nárok nevznikl,
náhradu mzdy za dovolenou, na kterou jste ztratili nárok, případně vám nárok na ni ani nevznikl,
částku odstupného nebo jeho část, které jste povinni vrátit, jestliže po skončení pracovního poměru opět nastoupíte k témuž zaměstnavateli (nebo jeho právnímu nástupci) před uplynutím doby určené podle poskytnutého odstupného.
Tip: Dluží vám zaměstnavatel výplatu? Tyto termíny musí dodržovat

Kdy zaměstnavatel bez vašeho souhlasu nesmí srážet
Srážky, které nebyly uvedeny výše, nemůže zaměstnavatel provést bez vašeho souhlasu. Aby byl oprávněn je z vaší výplaty strhnout, musí existovat písemná dohoda, kterou srážky povolíte.

Zaměstnavatel tedy není bez vašeho souhlasu přetaveného do dohody o srážkách ze mzdy oprávněn strhnout vám z výplaty například:

náhradu vámi způsobené škody (ať už při výkonu práce nebo jinak),
částku odpovídající nákladům na použití jím svěřených věcí (např. služebního mobilu) pro soukromé účely,
schodek vzniklý na svěřených hodnotách, které máte povinnost vyúčtovat na základě dohody o hmotné odpovědnosti.
Skutečnost, že vám zaměstnavatel uvedené částky nemůže automaticky strhnout z výplaty však neznamená, že je nemůže vymáhat jinak; své nároky může samozřejmě uplatnit v soudním řízení, ale s rizikem, že je neprokáže v plné výši. Po získání pravomocného soudního rozhodnutí následně od vás nároky (pokud je neuhradíte dobrovolně) vymůže zpravidla exekutor.

Pozor také na srážky ve prospěch tvz. nebankovek
Dohoda o srážkách ze mzdy nemusí být uzavřena jen se zaměstnavatelem. V praxi je velmi často podepisována také s různými bankami či nebankovními poskytovateli úvěrů a půjček, a to i bez toho, abyste si její uzavření s věřitelem reálně uvědomili.

V případě, že je taková dohoda zaměstnavateli předložena, není jeho povinností přezkoumávat její platnost a srážky by podle ní v zásadě měl provést (blíže např. usnesení Krajského soudu Banská Bystrica, sp.zn. 15CoPr/1/2020). Na druhé straně je třeba upozornit, že pokud věřitel ze spotřebitelského úvěru zaměstnavateli předloží dohodu, která nebyla uzavřena ve formě zvláštní listiny a neměli jste možnost ji odmítnout, aniž by vám byl úvěr poskytnut (typicky jde o nenápadné ujednání skryté přímo v textu smlouvy) , je zjevné, že byla podepsána v rozporu s ustanovením § 5a ods. 1 písm. a) zákona 250/2007 Sb., o ochraně spotřebitele.

Zaměstnavatelé bývají nejednou rozpolceni, jak v případě podezřelých dohod o srážkách ze mzdy předložených věřiteli zaměstnanců postupovat. Mají totiž strach, že v případě neprovedení srážek ve smyslu dohody by vůči nim věřitelé mohli uplatnit nárok na náhradu škody.