Pandemie přináší změny i na trhu práce. Mnozí se snaží situaci přizpůsobit hledáním více zdrojů příjmu. Kdy vám může zaměstnavatel podnikání či vedlejší pracovní úvazek zakázat?
Může vás zaměstnavatel omezit v jiné výdělečné činnosti?
Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Pokud pracujete jako státní zaměstnanec, jsou překážky nastaveny ještě přísněji
Následky porušení omezení jiných výdělečných činností
Při výkonu konkurenční činnosti záleží na stanovisku zaměstnavatele
Při posuzování jakýchkoli mimopracovních aktivit byste měli vždy myslet na to, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví konkrétnější pravidla pouze ve vztahu ke konkurenční výdělečné činnosti.
Chcete-li si přivydělat aktivitou, která má k předmětu činnosti vašeho zaměstnavatele konkurenční charakter, potřebujete jeho předchozí písemný souhlas. Podmínka se týká nejen výdělečné činnosti vykonávané formou podnikání, ale také práce pro jiného zaměstnavatele, a to i na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. O výdělečnou činnost jde ve smyslu soudní judikatury tehdy, když je realizována za účelem dosahování zisku. Z hlediska práv vašeho zaměstnavatele však není podstatné, zda jí zisk skutečně dosáhnete. Limitace platí iv případě, kdy předměty činnosti kolidují jen zčásti. Při zvažování splnění podmínek omezení je třeba vždy brát v úvahu i reálnou povahu vykonávané činnosti.
Příklad:
Váš zaměstnavatel má v obchodním rejstříku uveden jako předmět činnosti koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli; zabývá se prodejem kancelářské techniky. Vy plánujete provozovat e-shop, na kterém budete prodávat dětské hračky. Přestože i vy budete realizovat koupi zboží za účelem jeho prodeje konečnému spotřebiteli, z hlediska odbytu prodávaného zboží nebudete se zaměstnavatelem soutěžit o zákazníky. Souhlas zaměstnavatele tedy nepotřebujete.
Pro úplnost je třeba dodat, že k výkonu vědecké, pedagogické, publicistické, lektorské, přednášetelské, literární a umělecké činnosti souhlas zaměstnavatele nepotřebujete, a to ani tehdy, pokud byste mu těmito činnostmi konkurovali.
Stanovisko zaměstnavatele k výkonu konkurenční činnosti je třeba vyžádat předem. Pokud se zaměstnavatel k vaší žádosti nevyjádří ani do 15 dnů od jejího doručení, platí, že souhlas udělil. Vzhledem k výše uvedenému je optimálním postupem vyžádání souhlasu zaslání žádosti o jeho udělení doporučenou poštovní zásilkou s doručenkou, díky které zjistíte, kdy uplyne lhůta zakládající fikci odsouhlasení vámi plánované výdělečné aktivity.
Udělení souhlasu (ať už aktivní nebo fiktivní prostřednictvím uplynutí výše uvedené lhůty) ale nezaručuje, že vám bude výdělečná činnost povolena natrvalo. Zaměstnavatel může souhlas i dodatečně odvolat. Musí tak učinit písemně a zároveň je povinen uvést vážné důvody, proč tak činí. Pokud uvedené náležitosti odvolání splňuje, máte povinnost bez zbytečného odkladu jinou výdělečnou činnost skončit co nejdříve tak, jak vám umožňují příslušné právní předpisy.
Překážky výkonu jiné pracovní aktivity mohou záviset i na vaší pracovní náplně
Přestože zákon výslovně upravuje pouze podmínky konkurování zaměstnavateli, je třeba brát v úvahu i výše zmíněnou nemožnost jednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. V praxi je tedy třeba dávat si pozor také na aktivity, které sice k předmětu činnosti zaměstnavatele nemají konkurenční povahu, ale mohly by například poškodit jeho dobré jméno.
Příklad:
Julie pracuje jako učitelka v renomované soukromé mateřské školce. Zároveň si přivydělává jako modelka na erotickém video chatu. Vedlejší výdělečná činnost Julie může poškodit dobré jméno mateřské školky zejména s přihlédnutím k tomu, že jako učitelka je zároveň osobou, která má působit výchovně a dětem vštěpovat určité hodnoty.
Mnoho zaměstnavatelů může upravovat výdělečné činnosti neslučitelné se specifickou povahou jejich působení v pracovním řádu.
