Radíme: Započítávají se vánoční dárky do výživného?

0
88

Při určování výše výživného pro dítě musí soud zohlednit několik zákonem stanovené aspekty.

1) Pokud jde o osobu povinného rodiče, je soud povinen zhodnotit:
jeho schopnosti – vzdělání, zdravotní stav, pracovní zkušenosti rodiče apod.;
jeho možnosti – t.j. jaký příjem může dosahovat vzhledem ke svému zdravotnímu a rodinnému stavu a také s přihlédnutím k situaci na trhu práce; jestliže se rodič bez důležitého důvodu dobrovolně vzdá výhodného zaměstnání či dědictví, nesmí to být na úkor dítěte;
jeho majetkové poměry – zkoumá, se jaký příjem rodič v době určování výživného reálně dosahuje, v jaké hodnotě vlastní majetek apod.; soudy přihlížejí též k závazkům rodiče, nesmí však mít povahu nepřiměřených majetkových rizik. Zohledňují se např. úvěry na bydlení.
2) Pokud jde osobu oprávněného dítěte, musí soud zvážit jeho odůvodněné potřeby:
Tyto se odvíjejí zejména od zdravotního stavu dítěte. Obecně však v každém případě platí, že čím starší dítě je, tím vyšší výživné by mělo být určeno. Odůvodněnými potřebami jsou zejména strava, ošacení, cestovní, vzdělání, ale i kultura či sport. K významnějšímu nárůstu odůvodněných potřeb dochází ve smyslu ustálené judikatury přibližně jednou za 3 roky – v této frekvenci by se tedy mělo navyšovat i výživné (rozhodnutí Krajského soudu Košice, sp.zn. 7CoP/48/2020).

Základním rámcem limitujícím hranice výše výživného je podmínka, že rodič a dítě by měli mít stejnou životní úroveň. Rodiči se však bez ohledu na jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry musí vždy určit alespoň výživné ve výši 30 % z částky životního minima na nezaopatřené nezletilé dítě, resp. na nezaopatřené dítě (aktuálně necelých 30 EUR). Ve většině případů lze očekávat, že výživné se bude pohybovat v rozmezí 20 až 30 % z čistého příjmu rodiče (rozhodnutí Krajského soudu Trnava, sp.zn. 10CoP/15/2016).

Konkrétní okolnosti, které mohou výši výživného ovlivnit
Mezi skutečnosti, které z pohledu povinného rodiče mohou přispět ke snížení výživného, ​​patří:

vyplácení různých peněžních dávek z veřejných zdrojů, pokud se použijí ve prospěch dítěte (na výši výživného může mít výraznější vliv zejména vyplácení takových dávek ze zahraničí – bližší rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 4Cdo/96/2017);
vznik nové vyživovací povinnosti; v tomto ohledu je ale třeba zdůraznit, že jde spíše o povinnost, kterou rodič v zásadě nemohl ovlivnit (např. pokud se na něj stanou odkázanými jeho rodiče). Narození nového dítěte není natolik zásadní, jak by se mohlo zdát. Některé soudy dokonce výslovně upozorňují, že snížení výživného v souvislosti s narozením dalšího dítěte není možné, neboť rodič musí předem zvažovat, zda zvládne adekvátně plnit odůvodněné potřeby všech svých dětí (rozhodnutí Krajského soudu Prešov, sp.zn. 21CoP/81/2019) .
K navyšování výživného naopak přispěje, pokud povinný rodič:
pravidelně vynakládá prostředky na dovolené; v takovém případě by měl buď dítě vzít s sebou nebo mu přispět na náklady podobné formy rekreace (rozhodnutí Krajského soudu Nitra, sp.zn. 25CoP/6/2020);
pobírá i cestovní náhrady (rozhodnutí Krajského soudu Prešov, sp.zn. 3CoP/1/2017).
Výši výživného zpravidla neovlivňuje:
vyplacení vyrovnacího podílu z bezpodílového spoluvlastnictví manželů po rozvodu manželství rodičů (rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 6CoP/18/2020);
skutečnost, že povinný rodič musí hradit dluhy z trestné činnosti (rozhodnutí Krajského soudu Žilina, sp.zn. 11CoP/36/2018) nebo je dokonce ve výkonu trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin (rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 19CoP /19/2017);
placení stavebního spoření ve prospěch dítěte (rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 6CoP/96/2015).
Jak se na výši výživného projeví vánoční dárky?
Vánoční dary (ale také pozornosti u příležitosti životních jubileí či svátků dětí) mohou podle dostupné judikatury na výši výživného ovlivňovat v zásadě jen v neprospěch povinného rodiče. Soudy dárky věnované dětem při zvláštních příležitostech ve výši výživného obvykle nezohledňují.

Pokud poskytujete dětem na základě soudního rozhodnutí pravidelné výživné, nemůžete stanovenou částku jednostranně snížit o částku, za kterou se dětem rozhodnete nakoupit dárky. Podobně se soudy staví ik možnosti započtení nákladů vynaložených na dary při určování dlužného zameškaného výživného.

Různé dárky podle soudní praxe nemají povahu výživného a proto se o jejich hodnotu dluh za minulé období nesnižuje (např. rozhodnutí Krajského soudu Košice, sp.zn. 7CoP/150/2019 či rozhodnutí Krajského soudu Bratislava, sp.zn. 11CoP/557/ 2018).